Reklama
 
Blog | Ondřej Koutník

KAŠLEME NA VÁS.cz

Ze zápisníku občana, který této vládě na jejím počátku docela věřil a fandil: Výměna politiků s datem 2010 vypadá, že se (až na pár výjimek) poněkud nepovedla. Nejhorší je, že z lidí dělají doslova idioty. Co bude dál?

Aby Věci veřejné zapadly do koloritu vládních průšvihů, po delší odmlce tu mají i oni zase nějaký ten skandálek. Ten svým rázem v případě VV moc nepřekvapí. Co je však daleko horší je, že místopředseda strany Škárka se po zaleknutí stáhl a celou věc popřel. Další „geniální“ kousek z mystifikační dílny? Vůbec ne. Bez skrupulí dělá z lidí blbce, podobně jako ministr financí.

Erik Tabery to ve svém editorialu napsal přesně: pokud mluví poslanec pravdu, je to porušení demokratických pravidel a z pozice dárce daňový únik. Pokud si Škárka vymýšlí, je to pomluva ministra Bárty. Takto tedy funguje strana, která se ve svém názvu pyšní slovním spojením „Věci veřejné“? To je čisté farizejství.

 

Reklama

Neházejme ale všechno bláto jen na tuto stranu. Ani na jedné z koaličních stran nezůstává nit suchá. Jak pak ale taková vláda chce někoho přesvědčit o správnosti svých reforem? Není to výsměch nutit lidi šetřit, když se sama chová jako velmi neúsporná farma zvířat? Zdá se, že Nečas opakuje Topolánkovu chybu. Důležitým a dnes už bájným reformám by měly předcházet kroky, na jejichž základě by vláda lidem dokázala, že strukturální změny opravdu udělat chce, že hodlá šetřit a nemíní tolerovat korupci.

Tak například veřejné zakázky: experti propočítali, že při zvýšení efektivnosti zadávání veřejných zakázek o 1 % by úspora státu byla v řádech miliard (až 6,3 mld. Kč). Proč se neřeší více takováto věc? Vždyť by to koaličním stranám muselo přidat i na preferencích. Pak by lidé třeba i pochopili, že šetřit se opravdu musí a že řešením nejsou populistické a rozhazovačné návrhy opozice.   

 

Největší ránou Nečasovy vlády je, že lidé v ni ztrácí víru. To nejsou staré skandály, za které by mohli bývalí ministři či poslanci. To jsou aktuální aféry týkající se současných stran, které byly zvoleny s nadějí, že se tato země hne kupředu. Bohužel to není ani klopýtání vpřed. Jak daleko toto může zajít? Co by se stalo, kdyby vláda padla? Sociální demokracie ve svém dnešním stavu lékem na tato bolavá poranění není. Co by přinesly předčasné volby? Nic, jen nový boj s korupcí, opravdové změny a Konec dinosaurů v Čechách 2.

To vše přispívá k tomu, že lidem se už jen při slově „politika“ znechucením naježí chlupy na těle. Velká část z nich k volbám velmi pravděpodobně nepůjde s odůvodněním, že „jsou to všechno stejně zloději“. To je špatný přístup. Škoda však, že to vládní strany nebudou moct lidem rozumně vyvrátit.