Ladislav Paštéka byl členem krajně pravicové (označit ji extrémistickou si nechám na další řádky) Národní strany, jejíž vedení ke konci roku 2009 pod tíhou dlouhodobých volebních propadáků rezignovalo. L. Paštéka byl příslušníkem Národní strany necelý rok, stal se členem tzv. Národní gardy (jeho úkolem bylo chránit před školou bílé děti) a byl kamelotem partajního tisku. Toto všecko už bylo mediálně probíráno. Na celé kauze je ovšem zarážející postoj Věci veřejných a jejího předsedy.
Předseda VV a ministr spravedlnosti Radek John uvedl, že je nesmysl označovat Paštéku za extrémistu. V reportáži ČT24 pak uvedl: „…člověk, který pochopil, že extrémistická strana není to správné a podporuje program Věcí veřejných, neboli napravil se, tak proč ne…“. R. John má pravdu, že člověk by měl dostat šanci napravit se a moci uznat, že to, co dělal dříve, bylo špatné. K takovému rozhodnutí ale nedospěje každý člověk a rozhodně se tak nestane v krátkém čase (jinak by to totiž mohlo budit nedůvěru). Podíváme-li se na případ Paštéka, časový horizont je následující: v červnu roku 2009 kandiduje za Národní stranu do Evropského parlamentu, na konci roku opouští stranu a o několik měsíců později je již kandidátem na starostu 15tisícového města Chodov za VV. Pro vládní stranu zřejmě dostačující lhůta, jak se z člena extrémistické strany stát vyhovujícím příslušníkem strany přímé demokracie.
Zajímavé je přihlédnout k výsledkům evropských voleb v roce 2009. Národní strana se prezentovala volebním spotem, který Česká televize pro jeho rasistický podtext raději stáhla z oběhu (jak je vůbec možné, že se tento klip do televize dostal?). Ladislav Paštéka reprezentoval stranu, která voličům slibovala „Konečné řešení otázky cikánské, které předložila Národní strana, je návodem pro všechny evropské státy.“ (citace z předvolebního spotu). Byla zde i inspirace ze Švýcarska, kdy „problematicky pravicová“ Lidová strana vytáhla do voleb s kontroverzním obrázkem bílých a černých oveček.
Jestliže je někdo ochoten tento volební program podpořit, vypovídá to něco (resp. spíše nic) o jeho inteligenčním a sociálním prahu. Na volebním výsledku Národní strany není zdánlivě nic zajímavého, s mizivými 0,26 % zaostala o bezmála 20 tisíc hlasů za Dělnickou stranou (která byla v únoru 2010 rozpuštěna). Ladislav Paštéka získal z celkových 6263 hlasů strany 23 hlasů. Jenomže 74 % (se 17 hlasy zde byl nejúspěšnějším kandidátem NS, získal dokonce o jeden hlas více než předseda Dělnické strany Tomáš Vandas) těchto hlasů získal právě v Chodově, kde nyní kandiduje na post starosty. Můžeme se jen domýšlet, kterou voličskou skupinu města zde oslovil.
Ze strany Věcí veřejných považuji Paštékovu nominaci za velmi nedomyšlený předvolební krok a marketingovou chybu. Strana úzkostlivě lpí na svých stanovách, které nepřipouští, aby se členem jejich strany stal komunista. Jakoby však komunismus a nacismus (fašismus) nebyly obdobné zlo. Sám ministr vnitra ve svých slovech přiznává, že NS skutečně byla extrémistickou stranou (o čemž nemůže být pochyb vzhledem ke kampani před evropskými volbami). Reakce VV, partaje propagující přímou demokracii, strany, která vysílá do ulic své „gardy“, které mají chránit „obyčejné lidi“, zaráží dech. Jenomže Ladislav Paštéka splňuje i další důležité kritérium: není dinosaurem. Jeho neuvěřitelných 17 získaných hlasů je silným vábidlem i pro stranu vládní koalice. Černobílé vidění však nikdy nesmí být věcí veřejnou!