Jinak si myslím, že pokud to nezáleží na stranách, tak není třeba vyjmenovávat názvy. OK..v rovině obecné se asi shodneme, jen ten článek mohl být pojat trochu jinak.. navíc každé město je úplně jiné. Já jsem třeba jen koukal co za existence(povětšinou zapomenutí „podnikatelé“ z počátku 90 let) se nasáčkovaly do místní VV a TOP09, a v našem městě je tedy příčina neúspěchu těchto stran zapříčiněna zase něčim jiným…za zmínku také stojí to, že tihkle různi „podnikatelé 90tých let“ byli lidmi vykolečkování a předběhnuti kandidáty, až někde ze sedmých pozic…

Právě tito voliči s datem narození před rokem 1955 jsou zdrojem autorovy argumentace, že voliči KSČM jednou vymřou. Naopak lidé narození po r. 1955 byli politicky socializováni v období normalizace a s negativní zkušeností srpnového vpádu okupačních vojsk v r. 1968. U této skupiny voličů je výrazně nižší pravděpodobnost hlasování pro KSČM.

Autor nespatřuje vysoké zisky KSČM jako náhodné, neboť po pádu režimu bylo poslední prokomunistické generační skupině pouze 40 let. Při modelovém výpočtu hypotetického zisku hlasů by KSČM do roku 2023 klesla na zhruba 7,9 % hlasů. Autor připouští, že může dojít k určitým číselným posunům nahoru či dolů, nicméně min. hranice zvolitelnosti do Poslanecké sněmovny (tj. překročení alespoň 5% vstupní klauzule) by neměla být alespoň do r. 2023 ohrožena.

Samozřejmě extremismus KSČM nepopírám a výsledky této strany jsou vždy zklamáním. Nicméně považuji za důležité, jak se tyto výsledky komunistů dají číst. Podíváme-li se na několik posledních voleb, jejich výsledky stagnují. Stále si víceméně drží to své, naštěstí se jejich podpora nezvyšuje. To i navzdory tomu, že ČSSD v posledních sněmovních volbách velmi oslabila. To si myslím je důležitý, že sociálnědemokratičtí voliči se nepřelili ke komunistům, ale spíše ke středovým stranám. Důležité rovněž je, že nejsou lákavou možností pro mladší lidi. O voličích KSČM napsal zajímavou studii Lukáš Linek: „Kdy vymřou voliči KSČM. K věkové struktuře elektorátu KSČM.“ (Politologický časopis, 4/2008).

Co se týká SZ a SNKED v Praze, je to velká škoda. Bohužel předvolební manévr s volebními obvody připravil SZ a SNKED o velké zastupitelstvo.

Jmenoval jste Prahu a já na to reagoval. Jsem Pražan a jsem zklamaný, že i po tak velkých průšvihách (řada z nich se připravovala už v předminulém období, ale v minulém období se vyvalily) se ODS stále drží poměrně dobře a dokonce ji v nově zvoleném zastupitelstvu reprezentuje několik postav vrcholně zodpovědných za tyto průšvihy. A velmi vážně se rýsuje možnost, že ODS bude v Praze opět vládní stranou. K tomu je výstižný dnešní komentář Jiřího Leschtiny v HN (http://hn.ihned.cz/c1-47260840-proc-si-tuma-nasazuje-opratku ).

Když už jsem v psaní… Způsob uvažování pražských voličů je zajímavý i tím, že ve velkém zastupitelstvu nebudou SNKED a Zelení, ačkoli jejich zástupci (pomiňme teď korouhvičku M. Reedovou a nejasného P. Štěpánka) byli veřejnými politickými kritiky předchozí rady a v některých případech navrhovali alternativní řešení.

V Liberci sice ztratila ODS v městském zastupitelstvu, ale kupodivu si v senátních volbách dobře vede dlouholetý předseda krajské organizace ODS, který není znám jako Kittnerův (končící primátor) kritik. I když je Přemysl Sobotka na české poměry charismatický, čekal jsem větší úspěch kandidáta za TOP09.

Zkrátka, chci tlumit optimismus, aby se nedostavila kocovina.

Vyjmenované strany se vymezují proti přistěhovalcům, zejména islámským. V Česku je muslimských přistěhovalců celkově málo (na podíl v populaci), ženy se nezahalují extrémním způsobem, nejsou tu muslimsko-přistěhovalecké čtvrtě atd. Proto považuji jásot nad tím, že u nás nevyhrála protipřistěhovalecká strana, za planý.

Naproti tomu je u nás zároveň dlouhodobě volebně úspěšná extrémistická strana zakládající svůj extrémismus na jiných principech a tato strana opět uspěla v komunálních volbách, získala na území republiky 9,56 % odevzdaných platných hlasů (www.volby.cz).

Také mám radost, že neuspěla Bobostrana a Vandasovci. Možné důvody jejich neúspěchu vidím takto:
1) Bobošíková je nekonzistentní. Jednou kandiduje na prezidentku republiky za komunisty, pak se spojí s konzervativní iniciativou D.O.S.T. Ke všemu působí hádavě, dryáčnicky, prostě protivně a nesympaticky.
2) Vandasova strana jsou „primitivivové“, skinové, ostří hospodští hoši. Alespoň takový je obraz v široké veřejnosti.
Situace se může změnit, pokud se objeví protiromský populistický politik sympatický „slušným lidem“, nižší střední třídě, který si postaví tým z podobných sympaťáků. Jistým pokusem byla bankéřka Petra Edelmanová, ta neuspěla a z politiky se stáhla. Možná se objeví někdo další.