Přece jen nejsou dubajské výlety poslance Suchánka za golfem ztrátou času. Snad tam dostal šéf rozpočtového výboru nápad, jak by stát mohl ušetřit. Sjednotit poslanecké výplaty, do kterých by byly započteny i oblíbené náhrady. S platem 230 000 korun hrubého měsíčně by si však podle Suchánkových slov neměli poslanci přilepšit. Pro členy Poslanecké sněmovny to musel být skličující pocit, když si před nedávnem nevědomky snížili plat více, než si mysleli. Tuto frustraci potvrdil Josef Novotný (VV), podle kterého se někteří poslanci kvůli nižšímu příjmu dostali do svízelné situace, ze které jim musel pomáhat Vít Bárta půjčkami. Příčina jarní vládní krize je tedy na světě.
Čeští poslanci zřejmě nemají v těchto dnech nic jiného na práci než řešit, kolik si účtovat za své služby. Potvrzují, že vstupem do Sněmovny jakoby ztratili vědomí, komu tu mají sloužit a koho reprezentují. První otázkou proto je, od čeho by se výše platu měla odvíjet. Kdyby veřejnost viděla za prací poslanců slušné výsledky, jistě by jim i vysoký plat přála. Avšak ve chvíli, kdy poslanci ze všech stran nabádají k šetření nebo tzv. solidární politice, působí jejich starost o vlastní mzdu jako výsměch. Pracovní výsledky jsou u drtivé většiny žalostné.
Druhým problémem je zahrnutí náhrad do celkového platu poslance. Za poslední roky sloužily náhrady řadě poslanců jako výhodný melouch, jak si k základnímu platu ještě přivydělat. Často tak zdroje na kanceláře či dopravu končily v kapsách samotných poslanců či jejich příbuzných. Poslancům by zmiňovaným superplatem odpadla jedna velká starost. Nemuseli by se obávat, že když si poslaneckou kancelář „pronajmou“ u manželky v garáži, už na ně nikdo nebude moct přijít s tím, že zneužívají peníze určené na úplně jiné účely. Teď by to šlo přece z jejich vlastní kapsy. Navrhovaný superplat by tak zakryl praktiky poslanců, kteří zneužívali a zneužívají veřejných peněz. Sjednocení výplat by ale neřešilo ten hlavní problém: svědomí a morální přístup k práci, pro kterou byli ve volbách vybráni.